Dnes 26. 6. jsme se vydali do Oder, kde jsme měli domluven program s oderskými dobrovolnými hasiči. Po svačince jsme šli na zastávku a vyrazili autobusem do Oder. Hasiči byli moc milí, chvíli povídali, ale hlavně jsme si mohli všichni vlézt do hasičského auta. Dále jsme si vyzkoušeli hasičský oblek, i jejich těžkou helmu. Také jsme všichni stříkali vodu z hadice, dokonce si to vyzkoušely i paní učitelky! Paní učitelku Petru jsme do všeho i oblékli a zkusila si i dýchací přístroj, ale říkala, že zůstane s námi, že nepřejde k hasičům. Páni hasiči nám otevřeli i další auto. No narvali jsme se jim všichni a všude, byli jsme i za volantem a také jsme troubili, někteří z nás to ovšem začali přehánět a to už se paní učitelkám nelíbilo a všechny nás z aut vyhnaly. Na konci akce jsme dostali každý odznak „jsem hrdý hasič“, na rozloučenou nám hasiči pustili houkačky, my poděkovali a vyrazili na autobus. Moc se nám to líbilo!

Nikol Kočtářová

Ve čtvrtek 20. 6. jsme se vydali na tolik očekávaný školkový výlet. Náš výlet byl pojat trošku netradičně, neměli jsme domluvený žádný autobus, byli jsme odkázání na linkové autobusy. Hned ráno jsme se tedy vydali na zastávku, kterou máme kousek od školky, odsud jsme jeli do Oder. V Odrách jsme měli větší čekání, proto paní učitelka odskočila do obchodu pro sušenky, na kterých jsme si pochutnali a zkrátili si tak čekání na další autobus, který nás měl odvést do Spálova. Ve Spálově jsme šli k jedné paní učitelce. Tam na nás čekalo hned několik menších překvapení. Zvířátka, která jsme si mohli pohladit, nejvíce se nám líbilo mazlení se s pejsky, dále jsme měli palačinky s čokoládou, pití, ale jedli jsme i své svačinky. Když jsme dosvačili, tak nám paní učitelka přečetla vzkaz skřítka Větroplacha, který žije nedaleko ve větrném mlýnu. Museli jsme najít jeho úkoly a ty následně splnit, abychom si zasloužili cestu k mlýnu traktorem. Zvládli jsme to skvěle a už jsme drandili k mlýnu, samozřejmě oklikou, abychom si jízdu patřičně užili. V mlýně jsme se seznámili se skřítkem a ten pro nás měl i poklad, který krom pár sladkostí, ukrýval i dřevěné památeční medaile a každý měl svou vlastní se svou značkou! Zde jsme si složili i obří dřevěné puzzle, udělali společnou fotku, někteří opět vytasili svačinky – dokonce i Pribináčka :-D. Teď už nás čekala jízda s koňmi. Někteří z nás si koně pohladili a pak už jsme byli naloženi na vůz a čekala nás dlouhá krásná jízda lesem na Štajn, někteří z nás si i zdřímli. Měli jsme i přestávku na svačinku a pití. Koně nás dovezli do Spálovského mlýna, kde nás čekal zajištěný oběd. Po obědě jsme si hráli na písku, houpačkách... Dostali jsme i nanuk. Čas ovšem kvapem běžel a vše hrozně rychle uteklo a už jsme se balili a pospíchali na autobus do Klokočůvku, chvílemi jsme museli i přidat lehce do kroku, ale stihli jsme to! V Odrách nás čekal poslední přestup a už hurá opět do Mankovic, kde jsme dorazili skoro až v půl čtvrté! Výlet se vydařil a byli jsme všichni spokojeni. Prohlédněte si fotky...
Nikol Kočtářová

Ve dnech 27. 5. – 30. 5. jsme uspořádali akci Společně v přírodě. Jednalo se o pobytový zájezd na Slovensko, na chatu paní Anny Kloskové, maminky naší žačky Kristýnky. Společně s ní se o nás starali rodiče Aničky – manželé Fedorovi.
Všichni jsme se na prodloužený výlet moc těšili. Mimo výuku (která trvala vždy jen krátce:)) jsme byli skoro pořád v přírodě, hráli hry, bavili se, zpívali. Navštívili jsme v Čadci firmu Okrasa, která vyrábí skleněné vánoční ozdoby tradičními postupy, absolvovali jsme přednášku horské záchranné služby a mnoho dalšího. Naši žáci své dojmy a zážitky zachytili na papír v hodině slohové výchovy a vy si je teď můžete přečíst… Ve fotogalerii si prohlédněte fotky:)
Daniel Matyáš

Samanta Studená – 2. ročník
Rozloučila jsem se s mamkou a taťkou a Barykem.
Úterý: Záchranáři a pes Aria
Středa: Šli jsme na výlet, ale začalo pršet
Čtvrtek: Měli jsme párty
Nejvíc se mi líbilo u záchranářů, protože byli skvělí.

Pavel Skalka – 2. ročník
Rozloučil jsem se s mamkou a taťkou. Seděl jsem vedle Sebíka. Přijeli jsme na parkoviště. Pak jsme si U medvěda dali pití a pak jsme šli na chatu. Šli jsme ke kapličce. Šli jsme k záchranářům. V Okrase jsem viděl paní, která uměla vyrobit baňky. Měli jsme procházku k Velké Rače, ale zkazilo se nám počasí. Jeli jsme domů, ale ještě jsme se stavili na orloj. Těšil jsem se na mamku a taťku.

Emma Jaglarzová – 3. ročník
V pondělí jsme odjížděli na Slovensko. Šli jsme do kopce 500 m na chalupu. Odpoledne jsme měli hodinu klid. Líbilo se mi, jak jsme šli na kapličku a po cestě jsme viděli slepýše a hovnivála.
V úterý jsme se učili a pak jsme šli na horskou službu. Líbila se mi jejich čtyřkolka a pes Aria.
Ve středu jsme jeli do Čadce, tam jsme vyráběli baňky.
Ve čtvrtek jsme zmokli, byl liják a kroupy.
Viděli jsme orloj a koupili jsme si magnetky. A pak jsme měli zmrzlinu. Já jsem měla jogurtovou s borůvkama. A pak jsme jeli domů autobusem.

Sebastian Mičola – 3. ročník
Přišli jsme ke škole a těšil jsem se, až pojdeme. O chvíli později už tam byl autobus a vzadu takový vozík na kufry. Nastoupili jsme do autobusu. Tak nějak o hodinu později na nás spadly sladkosti. Jak jsme přijeli, tak jsme vyšlapali kopec a byli jsme u chajdy. Všechno jsme vybalili a večer jsme sedívali na pohádku a pak jsme šli spát.
V úterý jsme posnídali a šli na horskou službu a potom jsme se vrátili do chajdy.
Ve středu jsme vstali a jeli jsme do Okrasy, tam se vyrábějí baňky a mohli jsme si vyrobit vlastní. Napsali jsme pohled domů a pak šli do obchodu a jeli zpátky.
Ve čtvrtek jsme posnídali a šli na Velkou Raču, ale tam začalo hodně pršet, tak jsme se vrátili.

Kristýna Klosková – 3. ročník
Jela jsem s mamkou o den dřív, aby jsme udělali menší přípravy. V pondělí jsem čekala, než přijede mini bus se školou. Až přijel, tak můj děda jel traktůrkem. Pak jsem šla s nimi nahoru. Po obědě a jedné hodině jsme šli ke kapličce.
V úterý jsme měli snídani a pak jsme šli na horskou záchranku, byl tam pejsek, nebo spíš fena Aria.
Ve středu jsme posnídali a jeli do Čadce do Okrasy a udělali jsme si baňku. Potom jsme jedli u tety Jožky U medvěda.
Ve čtvrtek jsme šli na Velkou Raču, akorát, že začalo pršet, tak jsme šli zpět k chaloupce. Pak jsme jeli domů, ale ještě jsme se šli podívat na orloj.

Elizabet Hanková – 4. ročník
V pondělí jsme šli do školy, rozloučili se maminkama a tatínkama a odjeli autobusem na Slovensko. Až jsme tam dorazili, tak už na nás čekala paní Klosková (od kámošky mamka, ta chata je vlastně jejich) a přijel tam s malým traktůrkem od Kristýnky děda a odvezl kufry. My šli do kopce až na chatu a na chatě nás odvedli do pokoje. Na pokoji spaly všechny děti (celá škola) i paní učitelka. Pan ředitel spal na gauči a paní učitelka Hromková nejela. Některý večer jsem já, Eliška, Mailin a Lukáš nemohli usnout, a jak přišla paní učitelka, tak jsme dělali, že spíme a jak odešla, tak jsme si zase povídali. Ale pak řekla Kristýnka paní učitelce, že děláme kraviny a museli jsme udělat 50 dřepů. Pok už jsme šli spát.
V úterý jsme se šli podívat na záchranáře a oni povídali, co je zapotřebí na hory, protože to byli záchranáři z hor. Mohli jsme jít do jejich auta a troubili jsme, a kdyby jsme mohli, tak by jsme odjeli. Ve středu jsme jeli do baňkárny, tam nás paní provedla firmou a pak jsme si vyráběli baňky.
Ve čtvrtek jsme šli stezkou, kde byly praporky, za kterými jsme šli. Samozřejmě začaly padat kroupy, a tak jsme šli zpátky do chaty. V osobním volnu jsme si s holkama udělaly copánky, pak jsme se dívali na seriál s Eliškou a Mailin. A já cítila, že mám teplotu a byla párty a já musela ležet v posteli. Pak nám paní učitelka četla pohádku.

Lukáš Sigmund – 4. ročník
V neděli jsem se chystal na Společně v přírodě, měl jsem jeden kufr sbalený.
V pondělí jsem vstal v 6:45 a v 7:25 jsem jel do školy. A tam nás čekal soukromý autobus s vlečkou na kufry. V 9:00 jsme jeli na Slovensko. V autobuse jsem se díval na film a hrál hry. Asi po jedné hodině jsme byli na Slovensku a po další půlhodině už tam byli. Byl jsem nadšený, když jsem viděl krásně velký kopec. Tak jsme ho vyšli a já byl první. Šli jsme do chatky a vybalil si věci. Já jsem spal sám. Po třech hodinách jsme šli hrát volejbal s Adélou a Sabinou. A po dvou hodinách jsme měli večeři. Na večeři bylo kuře na paprice. Pak jsme šli spát a já usnul o půl desáté.
V úterý jsme šli na záchranáře a po nich jsme šli na oběd k Medvědovi, byl smažený sýr s hranolkama, a pak jsme šli delší cestou zpět do chaty. Večer jsme nemohli usnout, tak jsme si s Eliškou, Elizabeth a Miou povídali. A pak nás chytla paní učitelka Lucie.
Ve středu jsme šli do Čadce do Okrasy (baňky) a já si vyrobil baňku a namočil si ruce do třpytek. A pak jsem si ještě koupil další dvě baňky. V osobním volnu jsem hrál šipky, večer jsme se dívali na pohádku a po pohádce šli spát.
Ve čtvrtek ráno jsme dělali to samé a pak jsme šli na procházku, potom začalo pršet a tak jsme se vrátili a zůstali na chatě až do večera. Večer jsme měli diskošku a pak šli spát.

Eliška Novarová – 4. ročník
Pondělí: Přijeli jsme na chatu a měli tam uvítání, no, potom jsme se rozhlídli, paní Klosková nám zopakovala pravidla, pak jsme se šli podívat nahoru, tam na nás čekaly postele, tak jsme se roztřídili. Potom jsme si vybalili věci a hned byl oběd, na oběd jsme měli kuře s bramborama. O chviličku později jsme měli odpolední klid od jedné do dvou, tak jsme se na chvíli natáhli a přitom jsme si povídali. Jak nám skončil odpolední klid, tak jsme šli všichni ven a tam jsme si hráli, např. fotbal, volejbal, nebo jsme si prostě jen házeli atd. Večer jsme měli véču a potom jsme měli v devět hodin večerku. Konec pondělí.
Úterý: Ráno v 7:00  jsme vstali a posnídali a šli jsme ven, tam jsme si hráli. Odpoledne jsme šli na záchranáře, tam nám to vysvětlili a vyzkoušeli jsme si nosítka atd. Přišli jsme na véču, tak jsme pojedli a šli si lehnout. PS: V noci jsme dělali bugr. A usli jsme. Konec úterý.
Středa: V 7:00 jsme vstali a tak dále, to, co v úterý. Odpoledne jsme se šli podívat, jak se vyrábějí baňky a tam jsme si taky vyrobili baňky. Přišli jsme domů a šli jsme spát. Konec středy.
Čtvrtek: Jsme ráno dělali to, co obvykle, odpoledne jsme šli na procházku a zmokli jsme, a já jsem našla čtyřlístek. Přišli jsme domů a hned jsme měli diskošku. Asi po jedné hodině jsme šli spát.
Konec čtvrtku.

Mailin Polášková – 4. ročník
V pondělí ráno jsme všichni natěšení čekali před školou, protože jsme se nemohli dočkat odjezdu na Společně v přírodě. Přijeli jsme na krásnou chatu v krásném prostředí vesničky Oščadnica. Po ubytování a rozdělení postelí jsme se šli podívat ke kapličce.
V úterý, po dopoledním vyučování a následném obědu, jsme hráli různé hry a užívali krásného počasí. Odpoledne jsme navštívili stanici horských záchranářů, kteří nám ukázali a vysvětlili těžkou práci při záchraně lidských životů. Potom jsme si vyzkoušeli záchranářská lehátka a podívali se na další techniku.
Ve středu jsme navštívili firmu Okrasa, kde se vyrábí vánoční baňky. Poté jsme si každý udělali baňku, kterou jsme si odvezli domů. Poslední den po snídani a zabalení věcí, plní dojmů a krásných zážitků odjeli domů.

Matěj Papík – 4. ročník
Měl jsem neštovice a nejel jsem na Společně v přírodě. Takže jsem byl doma a tam jsem dělal:
jsem na počítači a učím se, pak jsem zase na počítači, až mě to už nebavilo. Pak jsem byl zase na počítači i s pejskem. Do školy jsem šel až další týden ve středu. Konec.

Vanesa Cagašová – 5. ročník
27. května jsme jeli na Společně v přírodě. Jeli jsme asi tak dvě hodiny. Když jsme přijeli, tak na nás čekala paní Klosková, a potom taky přijel od kamarádky Kiki dědeček, který nám odvezl zavazadla, pak jsme museli čekat u restaurace U medvěda. Pak jsme se vydali k chatě, kde nás uvítala od Kiki babička a pejsek Fredy. Šli jsme si rozdělit postele a pak jsme měli oběd. Když jsme dojedli, tak jsme si vybalili kufry nebo tašky. Pak jsme šli ke kapličce paní Marie. Vrátili jsme se, večer jsme povečeřeli a ve 21 hodin šli spát.
V úterý jsme šli dolů k restauraci, kde byli záchranáři a podívali jsme se na pár záchranářských věcí. Byl tam i pejsek Ari. Když to skončilo, řekli nám, že půjdeme do chatky zkratkou, ale šli jsme hodně dlouho.
Ve středu jsme se šli podívat do města Čadca na baňky a taky jsme si mohli nějaké vyrobit nebo koupit. Ještě předtím jsme psali pohled rodičům nebo někomu jinému. Večer jsme se dívali na Dobu ledovou.
Ve čtvrtek jsme šli na procházku, na které jsme brutálně zmokli, ale byla sranda (i nebyla). Pak, po osobním volnu jsme psali kvíz. Večer byla diskotéka, která mě moc nebavila, kvůli písničkám, co se tam pouštěly, tak jsem s Kiki myla vanu.
Na cestě domů jsme se stavili u orloje, kde jsme dostali zmrzlinu, a já si koupila modré šaty, protože žádné nemám. Pak jsme se vrátili do autobusu a jeli jsme domů.

Adéla Skalková – 5. ročník
V pondělí jsme tam přijeli a šli do kopce. Pak jsme si řekli, kde kdo bude spát a o chvíli později jsme vybalovali kufry. Pak jsme šli hrát volejbal já, Zigi a Saba, a furt jsme lítali z kopce dolů pro balóny. Večeři nám dělala Anička Klosková a babička Fedorová. Po večeři jsme se dívali na pohádky a pak jsme šli spát.
Ráno nás vzbudili v 7 hodin, o půl osmé jsme měli snídani, pak jsme šli ven a odpoledne jsme šli na záchranářský kurz, kde byl pes Aria. Pak nám řekli, že zpátky půjdeme zkratkou, ale žádná zkratka to nebyla, šli jsme furt do kopce. Mia spadla a rozbila si kolena. Řekli nám, ať sbíráme kameny, že na ně budeme malovat.
Ve středu nás čekal výlet do Čadce, tam jsme dělali baňky. Jak jsme přijeli, měli jsme osobní volno.
Ve čtvrtek jsme šli na procházku, kde jsme totálně zmokli, tak jsme se vrátili na chatu, kde paní Fedorová topila. Pak jsme měli osobní volno, malovali jsme na kameny. A pak jsme měli diskotéku, ale kdo tam chyběl, byla Elizabeth, protože ji bolelo v krku, tak mi jí bylo líto. Pak nám pustili pohádku a šli jsme spát.

Klára Kubišová – 5. ročník
Ve společně v přírodě jsme měli výborné snídaně a taky obědy, večeře i svačiny na výlety. Chodili jsme na výlety, třeba k záchranářům z hor, do továrny na baňky. U medvěda jsme byli na oběd. A měli jsme tady i muziku, fotbal, volejbal a povídání. Taky jsme zmokli, když jsme šli na procházku s hledáním a plněním úkolů. Na cestě domů jsme se jeli podívat na orloj a pak už jsme byli v Mankovicích.